BigWall

Moje nejoblíbenější lezecká stěna. Velké, prostorné, udržované, čisté. Hodně cest, možností, navijáků. Doporučuju si určitě s sebou přibalit pantofle a mikinu jelikož je tu zima.

moje první zkušenost s podobným adrenalinovým zážitkem, a hned výborná, v rámci dětské narozeninové oslavy se dva mladí instruktoři skvěle postarali o nejmenší horolezce, děkujeme!

Charakteristiky, které mě na lezecké stěně hlavně zajímají a se kterými se potkáte na Big Wallu: - Délka cest, která je na BW na "umělku" obstojná, místy i něco málo přes 20 metrů, ale jsou tu i 10-15m sektory. ***** - Variabilita profilů a jejich jakkost. Najdete tu různou inklinaci převisů, kolmice, struktury docela věrně napodobující skálu, krátké rajbáčky i delší položené plotny. ***** - Kvalita cest. Cesty jsou i vzhledem k větší délce často vytrvalostnější, jindy boulderové, i s více "kruxy", oddělenými několika metry lehčího lezení, technické i silové. Najdete tu cesty lehké, ale i "francouzské" osmičky. Převažují asi střední obtížnosti kolem rozmezí 5c až 6c. Samozřejmě, když budete sledovat jaké cesty dělají kteří stavěči, tak budete mít své více a méně oblíbené :D. Na BW mám tak všeobecně nejraději asi cesty od Vítka a od Viktora, líbily se mi často cesty od Vojty, dokud je tam stavěl. Sem tam ale samozřejmě někdo vytvoří i totální šílenost. Vzhledem k tomu, že už nyní o obtížnosti nových cest rozhodují obvykle hlasováním (psaním čárek) lezci, nestává se příliš často, že bych si dával cestu na rozlez v obtížnosti 6a, na které se obvykle rozlézám a totálně se na ní vyšťavil a zničil si nerozhýbaný zbytek lezení, protože by ta cestat ve skutečnosti byla 6b nebo 6c. **** A na co by Vás také mohl BW nalákat? Hlavní specialitou jsou tu asi převisy na pilířích, jaké jen tak někde nenajdete. Když trochu pohledáte, můžete si zkusit vylézt komín, a je tu také boulderovka, která má stropový úsek. Hodně boulderů nekončí topem, ale výlezem, což může být užitečný tréning pro venkovní bouldering, kde relativně často boulder problémy končí podobným způsobem (i když překližka pořád není skála). Nedávno byly na BW opět nainstalovány také samojistící navijáky, takže můžete místní cesty ozkoušet, i když zrovna nemáte parťáka, nebo si chcete dát intenzivnější sólo tréning. Dokonce je tam nyní (upravuji recenzi 2. 10. 25) opět nainstalovaná cesta pro rychlolezení v plné délce i s časomírou, což je v Česku rarita, dokonce si myslím, že v Praze jinde není (OFF má zkrácenou verzi bez časomíry, myslím, že kdysi byla někde venkovní, ale jestli je dále, to nevím, protože rychlolezení nedělám, ač si občas dám cestu pro zábavu na zpestření tréninku). Tohle jsou pro mě (až na to rychlolezení, kterému moc neholduji) relevantní charakteristiky, podle kterých se rozhoduji, kam na stěnu vyrazím, protože mi jde hlavně o lezení a neřeším tolik ty další záležitosti jako zázemí a jeho funkčnost, apod. Obsluha je obvykle pohodová. Když jsem nakousl zázemí, tak v zimě si radši na sebe vemte na jištění něco teplejšího a na nohy alespoň pantofle :), minimálně v pánských šatnách moc nefunguje tak polovina na čip uzavíratelných skříněk a osoušeč rukou si taky hned na první dobrou nedá obvykle říct. Ve sprchách (opět mám ozkoušené jenom pánské ☝️) ne vždycky teče konstantně voda s teplotou, kterou byste si představovali, ale neznám v Praze stěnu, kde by tohle měli 100%ně vyřešené, leckde je to spíš horší. I přes některé ty zázemní nedostatky je za mě BW nejlepší stěna v Praze. Kdo ví, třeba co půjde z těch nelezeckých maličkostí napraví, když si teď přečtou tuhle recenzi :).